DHA kyselina – nenechte se zastrašit složitým názvem

Kyselina dokosahexaenová neboli DHA patří mezi omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které si naše tělo nedokáže samo vytvořit a musí je tedy přijímat stravou. Ve stravě ale máme často méně těchto prospěšných tuků, než je potřeba. Jedním z důvodů je to, že v jídelníčku nemáme dostatek ryb, které jsou skvělým zdrojem omega-3. Tím se lišíme například od středomoří, kde si na dostatek omega 3 odborníci stěžovat nemohou. 

Vraťme se do školních lavic

Názvosloví kyselin (a nejen té dokosahexaenové) se řídí chemickými vlastnostmi a strukturou a souvisí s popisem specifické charakteristiky molekuly. Ta jim dává jejich jedinečné vlastnosti.

Kyselina = znamená, že sloučenina patří mezi karboxylové kyseliny, tedy takové, které se skládají z jednoho uhlíkového atomu (C), jednoho kyslíkového atomu (O) a jedné hydroxylové skupiny (-OH).

Doko = v chemickém názvosloví označuje molekulu obsahující 22 uhlíkových atomů.

Hexaenová = „hexa“ znamená šest a „en“ označuje přítomnost dvojných vazeb. „Hexaenová“ tedy naznačuje, že v molekule je šest dvojných vazeb.

Účinky DHA kyseliny 

Kyselina dokosahexaenová je pro náš organizmu důležitá z několika důvodů. 

DHA kyselina přispívá k normální činnosti mozku. 

Představuje až 97 % omega-3 mastných kyselin v mozku. Je důležitou složkou struktury buněčných membrán neuronů a podílí se na komunikaci mezi nervovými buňkami.  

DHA má pozitivní vliv na náš zrak. 

Je totiž významnou složkou sítnice a přispívá k udržení její struktury a funkce fotoreceptorů.

DHA podporuje (spolu s další omega-3 mastnou kyselinou se zkratkou EPA) činnost srdce.